Starostové obcí napříč republikou požadují pravomoci umožňující zákaz nebo omezení sběren. Zloději totiž berou vše, od plotů přes dopravní značky, poklopy kanálů, umělecká díla, urny, zabezpečovací techniku z železnice.

„Jsem zastáncem řešení aplikovaného v některých evropských zemích, kde možnost odkupu kovového odpadu od soukromníků prostě neexistuje. Občané je vozí do sběrných dvorů nebo mají „železné dny“, kdy vystaví šrot na ulici a pracovníci odpadové firmy jej svezou,“ říká místostarosta Českého Těšína Stanislav Folwarczny.

Loni novelu zákona o odpadech, podle které by obce mohly regulovat sběrny, navrhli poslanci ODS. S rozpuštěním sněmovny ale spadla pod stůl. Nyní podobný návrh projednává Senát. Obce by podle něj mohly vyhláškou stanovit, kde mohou být sběrny, omezit by mohly i jejich provozní dobu nebo je úplně zakázat. Pokud úprava projde i sněmovnou, platit by mohla začít už od příštího roku.

„Rozhodli jsme se, že nebudeme čekat na připravovanou velkou novelu zákona o odpadech a navrhli jsme novelu vlastní, která je zaměřena právě na problematiku sběren druhotných surovin. Většina praktických pravomocí by přešla na úroveň obcí, které by mohly vyhláškou stanovit, kde a jestli mohou být sběrny v provozu,“ řekl senátor Petr Gawlas. Dodal, že obce by také mohly omezit provozní dobu sběren nebo je úplně zakázat. „Velmi zjednodušeně: sběrny by podléhaly přísné kontrole, a pokud by tato kontrola zjistila, že sběrny odebírají to, co nemají, byly by bez diskuse uzavřeny,“ doplnil.

Podle Folwarczného je kontrola sběren nedostatečná a postihy jsou symbolické. S tím souhlasí i Gawlas. „Můj názor na danou problematiku by se dal shrnout slovy: vytrvalá, důsledná evidence a kontrola sběren nejlépe přímo na úrovni obcí, znalých místních podmínek,“ sdělil Gawlas.

Ve výkupnách přitom končí bez problému předměty, které podle zákona o odpadech provozovatel nesmí od fyzických osob převzít. Jsou to umělecká díla, pietní předměty, obecně prospěšná zařízení a dopravní značení, nebo jejich části.

„Možnost zákazu sběren by ovšem chtělo koordinovat s polskou stranou, abychom se nedočkali odpadové turistiky. Už i tak máme signály, že naši občané vozí do polských výkupen především kradené věci,“ dodává místostarosta. Policejní statistiky mu dávají za pravdu. Například tři pamětní desky z Hrádku, Hnojníku a Oldřichovic a také řadu kovových ozdob ze hřbitovů na Třinecku ukradli před dvěma lety dva Třinečáci. Policistům se po dopadení přiznali, že je prodali ve sběrně v Polsku.

Podle místostarosty je zřejmé, že dnešní úprava legalizuje krádeže. „Většina věci ve výkupnách je kradená. Na území města není skládka, kde by se dal recyklovatelný odpad najít. Navíc cokoliv, co leží na veřejném prostranství a nikdo se k tomu nehlásí, je dle zákona majetkem města. Sběrači kradou i papír z kontejnerů, do kterého jej ukládají občané. Často to jsou profesionální sběrači, kteří mají k dispozici i auto. Poškozeni tím jsou všichni, protože město tak přichází o peníze, kterými dotuje odpadové hospodářství,“ dodává Folwarczny. Ten navíc připomněl, že od příštího roku budou muset obce podobně jako pro plasty, sklo či papír poskytnout možnost odděleného sběru také pro kovové odpady. „Takže pro nás to bude znamenat náklady na pořízení a provozování dalšího typu kontejnerů, které budou sběrači vykrádat podobně, jak se to děje s nádobami na papír nebo vysloužilou elektroniku,“ uvedl.

Stejného názoru je i Roman Samek, který zajišťuje roznos letáků a radničního zpravodaje. „Máme signály, že za našimi pracovníky jdou sběrači a přímo ze schránek nebo nádob na letáky ve vchodech domů vybírají čerstvou roznášku. Letáky i zpravodaj jsou rozměrově větší než schránky,“ vysvětlil Samek. Starostům stále také chybí propojení údajů ze sběren a výplatních míst dávek. Sociální pracovnice tak netuší, že si jejich klienti přijdou na další tisíce prodejem kovových věcí.

Výkupem kovů se intenzivně zaobírá i Svaz měst a obcí ČR. „Už před časem jsme se shodli, že jako jednu z priorit budeme prosazovat zákaz výkupu kovů od fyzických osob. Z praxe totiž vyplývá, že právě ty často nerespektují zákony a snahou získat peníze prodejem třeba zabezpečovacího zařízení od železnice ohrožují bezpečnost, demontáží a následným zpeněžením vnitřku staré ledničky poškozují životní prostředí, krádež a výkup veřejného osvětlení nebo kanalizačního poklopu zase zvyšuje riziko úrazu,“ říká předseda Svazu měst a obcí ČR Dan Jiránek. Připomíná, že za ukradenou část železniční, silniční nebo dálniční infrastruktury či obecního majetku dostane zloděj ve výkupně zpravidla pár stovek. Škoda, kterou způsobil, je však několikanásobně vyšší.

Na území Českého Těšína už policisté dopadli zloděje svodidel, kolejnic, železničního dvojkolí a staré litinové brány z parku, dále město přišlo už o většinu kanálových poklopů. Zloději odcizili i pamětní desky, mimo jiné k uctění památky zavražděných Židů. Kradou se i urny. „Jednu jsme převzali od policistů, kteří ji našli mezi dalším kradeným zbožím, do úschovny v oddělení ztrát a nálezů,“ uvedl Ivan Beták. Zloději před dvěma roky dokonce způsobili ekologickou havárii, když v městské části Mistřovice na staveništi plynovodu rozebrali rýpadlo a vypustili do ledu desítky litrů nafty.

„V Jablunkově s tím naštěstí až takový problém nemáme. Pokud se snahy o prodej podobného „horkého zboží“ přece jen objeví, jedná se v drtivé většině o přespolní občany, kteří materiál „naskladnili“ někde jinde. Naše městská policie ale i lidé samotní jsou na podobné sběrné nájezdníky připraveni, takže pokud se u nás nějaké podezřelé auto objeví, je ihned legitimováno strážníky,“ dodal senátor Gawlas.

Jana Gartnerová

Článek vyšel 4.3.2014 v týdeníku Horizont